Autismus

Autisté například nereagují na své jméno, často křičí a dostávají se do afektu, nenavazují oční kontakt, neradi se mazlí, vyhýbají se fyzickým dotykům, mají opožděnou řeč či vůbec nemluví, často působí dojmem, že neslyší, hrají si o samotě. Zkrátka dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá, má narušený vývoj především v oblasti komunikace, sociálního začleňování i představivosti. Zůstává izolováno do okolí a odkázáno na samotu.

Pokud vy, nebo Váš blízký trpí autismem, informujte se o našich možnostech pomoci.

Nadační fond Drab Foundation pomáhá lidem trpící autismem převážně v začleňováním do společnosti a rozvojem jejich empatie. Pomáháme pacientům hradit osobní asistenty a speciální hodiny behaviorální terapie, která dokáže děti v raném věku připravit na život.

Služby, bez kterých se autistické dítě neobejde, jsou finančně náročné a proto umožňujeme vytvoření individuální sbírky v našem platebním systému.

Více informací o autismu

Na světě žije přes 60 milionů lidí postižených autismem – to je desetinásobek proti stavu na začátku tisíciletí. Jen v USA vzrostl za posledních 7 let počet nemocných o čtvrtinu. Na 50 zdravých dětí připadá jedno autistické dítě. V Evropě se uvádí poměr autistických ke zdravým dětem jako 1:106. To je víc, než u dětského diabetu nebo onkologických onemocnění. Víc než 80 % všech autistických dětí jsou invalidé, kteří se neobejdou bez neustálé celodenní péče.

2. duben Světový den autismu

Už jsme si zvykli, že lidstvo platí za svůj překotný, agresivní a nedostatečně kontrolovaný rozvoj velmi často nějakou daň. Jednou z nich jsou i civilizační choroby. A pokud sledujeme, které z nemocí jsou počátkem třetího tisíciletí na vzestupu, nemůžeme pominout autismus. Autismus je často nazýván nemocí 21. století.

Do povědomí veřejnosti se autismus dostal především díky čtyřem Oskarům, které získal slavný film Barryho Levinsona. Jeho Rain Man v podání Dustina Hoffmana okamžitě získal sympatie v celém světě a zároveň trochu chybně připsal lidem postiženým tímto syndromem až nadpřirozené schopnosti. Pasoval je na geniální jedince, kteří dokážou v mžiku spočítat párátka spadlá na zem nebo odříkat zpaměti celý telefonní seznam.

Ve skutečnosti se ale tzv. savantský syndrom, který postiženým propůjčuje mimořádné schopnostmi, se v praxi vyskytuje jen zřídka. U většiny autistů zápory vývoje nejsou vyvažovány žádnými klady nebo talentem a boj s touto poruchou bývá dlouhý, úporný a zdaleka ne vždy úspěšný. Hlavní a prokazatelně účinná léčba spočívá ve speciální péči, která řeší nefunkční emoce, pomáhá handicapovaným korigovat chování vůči okolnímu světu a naučit se s ním komunikovat.

Podle stupně postižení Světová zdravotnická organizace WHO rozděluje autisty do tří kategorií. Ty lehčí formy - Aspergerův syndrom a atypický autismus – aktivněji reagují na léčbu, poskytovanou ve specializovaných psychoterapeutických centrech.

I název autismus pochází z řeckého autos neboli sám.

Prostředky, které se vynakládají ve světě na léčbu a výzkum stále ne dost probádané nemoci, jsou obrovské a bude jich zapotřebí stále víc, úměrně růstu počtu postižených autismem. V roce 2013 americký Kongres prohlásil za prioritní financování výzkumu příčin autismu a podpory postižených a jejich rodin. Náklady na jednoho autistu v USA dosahují 2,3 miliónu dolarů po dobu jeho života. Autismus stojí dnes americkou společnost 137 miliard dolarů ročně, zatímco náklady na výzkum, spojené s tímto postižením, činí pouhých 0,6 % rozpočtu Národního ústavu zdraví (30,5 miliard dolarů) a neodpovídají tempu rozšiřování nemoci. Odborníci ji považují dokonce za epidemii, a to kvůli agresivní expanzi a stále častěji ji spojují se zhoršením kvality životního prostředí.

‹ zpět